Z hlediska stavební akustiky je klíčové především zajištění velmi nízkých hladin hluku pozadí, které mohou pronikat z celého objektu, včetně přilehlého okolí, do akusticky náročných prostor, jimiž jsou v tomto případě studiová a režijní pracoviště.

Pro akusticky náročné prostory jsou v normě ČSN 730526 uvedeny doporučené cílové hladiny, jichž je v případě historického objektu z počátku 20. století s mnoha stavebními a statickými omezeními velmi obtížné dosáhnout. Vždy je proto nutné najít kompromis a správný směr v rámci stavebních úprav a především se zaměřit na řešení jednotlivých detailů z hlediska zamezení nežádoucích přeslechů.

V případě budovy Českého rozhlasu v Brně to bylo o to problematičtější, neboť v těsné blízkosti studia se nachází strojovna vzduchotechniky. U ní bylo primárně třeba zajistit, aby nedocházelo k rušení přilehlého studia jejím provozem. Hluk se může šířit nejen vzduchem a pronikat do studia v závislosti na vzduchových neprůzvučnostech dělících konstrukcí, ale také může vlivem chvění zařízení docházet k přenosu strukturálního hluku šířeného přes hmotu dělících konstrukcí. Aby bylo strukturálnímu hluku zamezeno, jednotky byly pružně uloženy na kmitočtově laditelné podložky s velmi nízkou vlastní frekvencí s roznášecím betonovým základem.
V dalším dílu se zaměříme na oblast prostorové akustiky.
