Jak vzniká ZUŠ pro 21. století: Bajkalská, díl 4. (30/06/2020)

Hluková studie a stavební akustika

V předchozích dílech našeho seriálu jsme se věnovali  designu a prostorové akustice spolu s vybavením AV technikou. Aby však celý objekt bezchybně fungoval a jeho uživatelé mohli naplno využívat optimální akustické podmínky, nesmí chybět část věnovaná hlukové studii a stavební akustice. Ty jsou klíčové mimo jiné pro to, aby nedocházelo k nežádoucímu rušení jak z venkovního prostoru, tak mezi jednotlivými prostory vnitřními.

 

Nerušit okolí a naopak

Paralelně s dalšími řešenými oblastmi vznikala hluková studie samotného zájmového objektu s přilehlým okolím. Na základě provedeného počítačového modelu byla prověřena stávající hluková situace, ve které byly zaneseny i nové stacionární zdroje související s provozem samotné navrhované přístavby objektu. Hlavními úkoly hlukové studie je teoretické prokázání  splnění hygienických limitů dle č. 272/2011 Sb. v platném znění a poskytnutí relevantních podkladů pro samotný návrh a dimenzování fasádního pláště zájmového objektu z hlediska vzduchové neprůzvučnosti.

Na hlukovou studii navazuje stavební akustika, koncepce prostorové akustiky a vybavení audiovizuální technikou. To je logické: nejprve se musí usadit skladby dělících konstrukcí. Stavební akustika je typická a problematická tím, že je nutné znát celý objekt a veškeré jeho záludnosti z hlediska možných akusticky slabých míst, hlučných prostorů a možného vzájemného propojení a nežádoucího pronikání hluku. Pro akusticky náročné prostory je velmi důležitý právě parametr hladiny hluku pozadí. Tento parametr vychází z platné legislativy a je vázán na druh akusticky náročné místnosti.

Vápenopískové bloky i speciální dveře

Druhou neméně důležitou problematikou je samotné dimenzování neprůzvučností dělících konstrukcí, jak vnitřních, tak i samotného fasádního pláště. Základním normou, ze které bylo vycházeno, je ČSN 730532, kde jsou specifikovány hodnoty vzduchové a kročejové neprůzvučnosti pro jednotlivé dělící konstrukce v závislosti na charakteru místností, které tato dělící konstrukce odděluje. Nelze slepě pouze posoudit uvedené hodnoty, ale opět je důležité brát v úvahu vlastní dispozice celého objektu i s ohledem na výše uvedenou hladinu hluku pozadí. V tomto případě byly pro vnitřní dělící konstrukce použity vápenopískové bloky, které vykazují velmi dobré zvukově-izolační vlastnosti především díky své vysoké objemové hmotnosti. Standardně nejslabším článkem dělících konstrukcí jsou dveře. Dveře mají omezenou možnost dosažení vysoké vzduchové neprůzvučnosti, a proto se v případě potřeby zdvojují a vytváří se tak zdvojená zatlumená zádveří. Střešní plášť pak byl navržen z lehkých sendvičových konstrukcí s ohledem na statiku objektu.

Tímto dílem seriál věnovaný ZUŠ Bajkalská končí. Našim cílem bylo přiblížit, jak v synergii jednotlivých oblastí vzniká vysoce funkční celek, který svým uživatelům poskytuje akustickou pohodu a maximálně inspirativní prostředí.

Autor: Michal Šitych